Pavel Bažov
Pavel Petrovič Bažov | |
---|---|
Pavel Bažov v roce 1911 | |
Narození | 27. leden 1879 Syserť, Ruské impérium |
Úmrtí | 3. prosinec 1950 Sverdlovsk, Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Ivanovský hřbitov v Jekatěrinburgu |
Povolání | učitel, novinář, spisovatel, poslanec |
Významná díla | Malachitová skřínka Kamenný kvítek |
Ocenění | Leninův řád Stalinova cena |
Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
Příbuzní | Jegor Gajdar |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Petrovič Bažov (rusky Павел Петрович Бажов, 27. ledna 1879, Syserť – 3. prosince 1950, Sverdlovsk) byl ruský spisovatel.
Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut.
Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády.
V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl (Уральские были), která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890.
Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu.
Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Malachitová skříňka
[editovat | editovat zdroj]Z jeho díla jsou nejznámější pohádky (skazy) Malachitovaja škatulka (Малахитовая шкатулка, v češtině pod názvem Malachitová skříňka nebo Kamenný kvítek, podle jedné z pohádek). Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková.
Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.
Další díla
[editovat | editovat zdroj]- 1924 Uralskije byli (Уральские были, Uralské skutečné příběhy)
- 1939 Zeljonaja kobylka (Зелёная кобылка, Zelená kobylka) – autobiografické povídky
- 1949 Dalněje – blizkoje (Дальнее — близкое, Vzdálené a blízké) – vzpomínky
- 1945 Uralskije skazy (Уральские Сказы, Uralské báje) – pohádky a báje
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŽÁK, Jaroslav. heslo Pavel Petrovič Bažov. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek I (A-K). S. 202–203.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Petrovič Bažov na Wikimedia Commons
- Pavel Petrovič Bažov v Internet Movie Database (anglicky)