Přeskočit na obsah

Pavel Bažov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Petrovič Bažov
Pavel Bažov v roce 1911
Pavel Bažov v roce 1911
Narození27. leden 1879
Syserť, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí3. prosinec 1950
Sverdlovsk, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Místo pohřbeníIvanovský hřbitov v Jekatěrinburgu
Povoláníučitel, novinář, spisovatel, poslanec
Významná dílaMalachitová skřínka
Kamenný kvítek
OceněníLeninův řád
Stalinova cena
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu
PříbuzníJegor Gajdar
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Petrovič Bažov (rusky Павел Петрович Бажов, 27. ledna 1879, Syserť3. prosince 1950, Sverdlovsk) byl ruský spisovatel.

Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 18891893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut.

Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór.

Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády.

V letech 19231929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl (Уральские были), která pojednávala o životu na Urale v letech 18801890.

Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu.

Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti.

Malachitová skříňka

[editovat | editovat zdroj]

Z jeho díla jsou nejznámější pohádky (skazy) Malachitovaja škatulka (Малахитовая шкатулка, v češtině pod názvem Malachitová skříňka nebo Kamenný kvítek, podle jedné z pohádek). Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková.

Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.

Další díla

[editovat | editovat zdroj]
  • 1924 Uralskije byli (Уральские были, Uralské skutečné příběhy)
  • 1939 Zeljonaja kobylka (Зелёная кобылка, Zelená kobylka) – autobiografické povídky
  • 1949 Dalněje – blizkoje (Дальнее — близкое, Vzdálené a blízké) – vzpomínky
  • 1945 Uralskije skazy (Уральские Сказы, Uralské báje) – pohádky a báje

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŽÁK, Jaroslav. heslo Pavel Petrovič Bažov. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek I (A-K). S. 202–203.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]